Trenér Rón před Tokiem: Jsem optimista!

František Rón dokázal jako klubový kouč získat celkem osm trofejí (v ČR a na Slovensku) a my jsme jej oslovili k rozhovoru. Jaké dává naděje Lvům na OH v Tokiu a co je největší zbraní reprezentace? Čím se šedesátiletý lodivod nyní zabývá, co říká na mládežnické reprezentace ČR a SR, či jak se dívá na vývoj v Kooperativa NBL a Niké SBL. Nejen o tom se dočtete v našem rozsáhlém interview.

Očekávaná otázka na začátek: Pane trenére, jak moc vás překvapili reprezentanti svým postupem na Olympiádu?

Postup našeho týmu asi překvapil každého. Kanada byla jasným favoritem postupového turnaje.  Osobně musím přiznat, že kdyby mi někdo tvrdil ještě před šesti lety, že se dožiji postupu basketbalistů ČR na OH, tak mu nevěřím.

Co vás na utkáních olympijské kvalifikace v podání českého týmu nejvíce zaujalo a který hráč vás příjemně překvapil?

Vzhledem k tomu, že většina hráčů absolvovala úspěšné MS 2019 a tým koučuje stejný trenér jsem asi ničím překvapen nebyl. Největší přednosti družstva jsou: Týmovost, soudržnost a jasně určené role, které hráčům sedí. Leader Satoranskývšechny tyto atributy výborně spojuje.

Můžeme porazit i Francii

Čím si vysvětlujete dva kolapsy ze závěrů zápasů s Uruguayí a s Kanadou, jež málem vždy stály tým zápas (a postup)?

Asi je to takový všeobecný národní zlozvyk. Když si myslíme, že se už nic nemůže stát, tak zvolníme. Ale v basketbalu je skvělé to, že při dynamice hry se v malém časovém úseku může stát téměř cokoliv. V našem naturelu není soupeře „dorazit“, tak jak to umí Američané, nebo Srbové. 

Jak vidíte šance Lvů na Olympiádě? Co by se například muselo sejít, aby porazili ve skupině Francii?

Jsem optimista. Tak, jak kluci dokázali porazit silné soupeře na MS 2019 a teď v kvalifikaci, mohou porazit Francii. Už nemají z nikoho respekt a to je asi největší „motor“ v každém utkání. Spíš se trošku obávám prvního zápasu s Íránem. Bude to utkání po dlouhé pauze od kvalifikace a Íránci budou plní sil a určitě hodně namotivovaní. Ale věřím, že utkání zvládneme.

Co soudíte o systému olympijské kvalifikace, resp. jak si vysvětlujete vyřazení všech domácích týmů a v první řadě klasického medailového aspiranta ze Srbska?

Systém kvalifikace nastavila FIBA takový jaký je, a nemá cenu polemizovat, jestli je spravedlivý, nebo ne. A vyřazení všech domácích týmů? V každé skupině byla silná družstva se skvělými hráči, kteří jsou odolní a podávají skvělé výkony i mimo „vlastní“ kurt. Naopak domácí týmy byly favorizováni a tím i pod velkým tlakem. A co to vlastně bylo za domácí prostředí, když hráče nemohly povzbuzovat a hnát do maximálních výkonů přeplněné tribuny fanoušků.

Repre U16 musí najít a vychovávat talenty

Pojďme ale už k vám. Fanoušci o vás posledních cca sedm let příliš neslyšeli. Přibližte našim čtenářům, čemu jste se věnoval a jaká je nyní vaše práce trenéra reprezentační mládeže?

Zato o mně fanoušci slyšeli dost po celých 25 let mojí kariéry klubového profesionálního trenéra a trenéra různých repre výběrů (smích). Od roku 2015 jsem začal pracovat pro Slovenskou Basketalovou Asociaci jako ústřední trenér a v roce 2019 jsem „přestoupil“ do České Basketbalové Federace. Momentálně mám na starosti sledování hráčů U14, U15 a reprezentační výběr U16. 

Jak si vysvětlujete, že naše chlapecké mládežnické reprezentace jsou na tom v poslední dekádě poměrně špatně a často hrají až v B divizi? Co musíme v práci s mládeží změnit? 

Ohledně českých mládežnických reprezentací jsou v A divizi družstva U18 a U20. Výrazně to pomáhá hráčům v přípravě pro přechod do seniorské reprezentace. Česká U16 je v B divizi a samozřejmě se budeme snažit dostat do elitní skupiny. Pro mne ale nejsou nastaveny úkoly prioritně se týkající týmových výsledků, ale musím se soustředit na výběr a rozvoj talentů jako jednotlivců a také predikovat jejich další růst. Na Slovensku bohužel chybí kvalitní mezinárodní konfrontace pro chlapecká družstva na reprezentační i klubové úrovni. Pokud bychom chtěli jít ještě dál, výrazně do tohoto faktu zasahuje absence uceleného systému rozvoje talentované mládeže a samozřejmě finance.

Vidíte v mládežnických kategoriích, řekněme U16 nějaké výrazné talenty pro český basketbal?

Ano vidím, ale jmenovat nebudu, aby nezpychli. (usměv)

Působení v SBL by vydalo na knihu

Zkraje září se rozběhne po dlouhých letech Federální pohár, který spojí v boji o trofej šest celků z NBL a šest z SBL. Jak tento oživený projekt vnímáte?

Tento projekt vnímám velmi pozitivně a těším se na konfrontaci týmů ČR a SR. Zápasy určitě napoví o formě a ambicích týmů v sezóně 2021/2022.

Jak hodně sledujete Niké SBL, kde jste měl v minulosti jako trenér úspěchy s týmy Pezinku, Levic, potažmo Komárna a Interu? Co chybí slovenské nejvyšší soutěži, aby kvalitativně dohnala českou KNBL?

Popravdě řečeno jsem SBL uplynulou sezónu příliš nesledoval, ale ve vybraných zápasech, které jsem viděl, jsem měl pocit, že úroveň šla dolů. Zřejmě do toho zasáhla vlna snížení rozpočtů klubů a také pouze 7 týmů v nejvyšší soutěži. Z dlouhodobého hlediska chybí hlavně práce s mládeží i odvaha manažerů a hlavních trenérů dát mladíkům „minutáž“ v zápasech. Na palubovkách se neobjevují nové tváře. Výjimku tvoří pouze Inter, který velmi dobře zapracoval talentované juniory do A-družstva.

Jak vzpomínáte na období v Pezinku a v Levicích, kde jste vyhrál slovenské tituly a Levice se pak dostaly i na dvě sezony i do NBL?

Moje působení na Slovensku, zážitky i výsledky s týmy Pezinku, Levic a Komárna byly a jsou skvělým obdobím mojí trenérské kariéry. Kdybych měl vzpomínat co pro mne tyto sezóny znamenaly, tak bych asi musel vydat knihu. Velký dík patří manažerům klubů, že mi takovou příležitost dali a skvělým fanouškům.

Víra v sehranost Opavy

Jak moc chybí českým a slovenským klubům (kromě Nymburku) pravidelná mezinárodní konfrontace v Lize Mistrů, nebo aspoň FIBA Europe Cupu? A jaké šance dáváte Opavě v letošní kvalifikaci o Ligu Mistrů?

Mezinárodní konfrontace není nikdy dost a je škoda, že některé slovenské kluby v příští sezóně nezkusí FIBA Europe Cup. Opava bude mít v kvalifikaci silného soupeře ať už to bude Lukoil Sofia, nebo ukrajinský Promethey. Jsem si jistý, že oba týmy budou disponovat mnohem větším rozpočtem než Opava a tím i možností kvalitních legionářů. Jsem ale optimista a věřím, že sehranost opavského týmu v čele s Petrem Czudkem bude slavit úspěch. 

V souvislosti s naším prostorem se objevují hlasy na silnou “Středoevropskou” basketbalovou ligu po vzoru Baltické, nebo Jadranské ligy. Zatím je vše v mezích teorie, přesto – jak byste se díval na podobnou ligu, kde by hrály kromě ČR a SR i TOP celky z Maďarska, popř. Rakouska?

Tato myšlenka není úplně nová. Ještě když jsem trénoval USK Praha, hrála se tzv. Superliga ve které byly týmy ČR, SR, Maďarska, Rakouska a Slovinska. V jednom roce jsme hráli např. semifinále i proti Olympii Lublaň. Bylo by skvělé, kdyby se našel promotér, který by soutěž pro středoevropské země zorganizoval.