Patrik Auda o životě v Japonsku, angažmá v Aomori či reprezentační budoucnosti

Ve druhé japonské lize hájí český pivot Patrik Auda barvy Aomori a v aktuálně sezoně v jeho barvách překonal hranici tisícovky nastřílených bodů. V poutavém interview se čtyřiatřicetiletý borec rozpovídal právě o životním stylu v zemi vycházejícího slunce, změně působiště v tamní lize, reprezentaci i podpoře rodného Brna v blížícím se play-off Kooperativa NBL.

Adaptace na životní styl Japonců i přizpůsobení se po basketbalové stránce

Patriku, nejde než začít symbolickou otázkou. Před pár dny jste lajknul naši stránku Svět basketu a stal se tudíž jedním z našich fanoušků. Jaký byl k tomu hlavní impulz?
O stránce Svět basketu mi nedávno řekla mamka, která hodně sleduje dění kolem basketu, ať už je to japonská liga a moje působení v ní, česká liga, reprezentace nebo i další zahraniční ligy, kde působí čeští hráči. Bavili jsme se hlavně o tom, že na vaší stránce je vždy dobře popsáno, jak se daří nám všem, kteří hrajeme v zahraničních soutěžích.

Od roku 2020 působíte v Japonsku. Už jste se od té doby plně adaptoval na jejich styl života i přemýšlení? Jaké hlavní rozdíly v životním stylu Česka a země vycházejícího slunce vidíte?
Já si myslím, že za ty roky už jsem si tady zvykl v podstatě na všechno. Ale na druhou stranu, už od začátku mého působení v Japonsku jsem neměl s ničím vyloženě velký problém a snažil jsem se na vše co nejrychleji adaptovat. Těch rozdílů je tady samozřejmě velká řada, ať už pozitivních, nebo negativních. Konkrétně pro mě byl například trochu problém s tetováním, které je tu stále často spojováno s kriminalitou, gangy a podobně. Takže třeba na nějaká veřejná místa, jako jsou posilovny nebo wellness, je vstup s tetováním zakázán.

Co na Japonsku nejvíc obdivujete?
Jednou z věcí je určitě jídlo. Navíc já jsem vždycky miloval asijskou kuchyni, takže tady si opravdu přijdu na své. Druhá věc, co mě napadá, je, že i když je Japonsko moderní vyspělou zemí, tak nezapomíná na svoji tradiční kulturu. I ve velkých městech, jako je Tokio, je tedy možné mimo vysokých mrakodrapů vidět i tradiční japonské chrámy, svatyně nebo ikonické brány Torii.

Jak dlouho vám trvalo přizpůsobit se i po basketbalové stránce?
Myslím, že už od první sezony jsem si poměrně rychle zvykl na styl místního basketbalu. To, že mi tento styl sedí, byl určitě jeden z důvodů, proč jsem vždycky chtěl dál pokračovat v japonské lize.

Patrik Auda v dresu národního týmu na MS v Číně
Foto: Václav Mudra

Výměna na trase Jokohama – Aomori a hodnocení osobních výkonů v novém týmu

Po angažmá v prvoligové Jokohamě nyní hájíte ve druhé lize barvy Aomori. Byla pro vás změna prostředí prospěšná? Cítíte se v týmu spokojený po všech stránkách?
V Jokohamě jsem byl tři sezony a byl to úžasný zážitek. Poslední sezona tam však pro mě nebyla úplně vydařená, a tak si myslím, že mi změna přišla vhod. V Aomori jsem teď spokojený, mám hodně prostoru hrát a řekl bych, že se nám víceméně daří jak po týmové stránce, tak i mně po té individuální.

Se svým týmem bojujete o třetí místo ve východní konferenci. Přibližte, čím je druhá japonská liga zajímavá? Jaké je také nejčastější složení týmů – jde o kvalitního Američana, respektive Američany, které doplňují talentovaní místní hráči?
Druhá liga je hodně podobná té první. Co se týká kvality, tak první liga má určitě trošku navrch, ale některé týmy z druhé určitě mohou konkurovat těm z první. Pravidla pro cizince jsou v obou soutěžích stejná, což znamená, že v týmu mohou být tři cizinci s tím, že během zápasu v jeden moment na hřišti mohou být naráz pouze dva z nich. K tomu každý tým může mít ještě jednoho hráče z okolních asijských zemí, jako je například Tchaj-wan nebo Filipíny, kteří nespadají do té kvóty tří cizinců.

V letošní sezoně jste zatím odehrál z 54 možných hned 52 utkání (rozhovor vznikal ještě před víkendovými zápasy, pozn.) a průměrně zapisujete 19 bodů za více než 27 odehraných minut. Jste se svou minutáží i výkony spokojený?
S minutáží jsem spokojený, myslím si, že letos je to zatím nejvíc, co jsem kdy v Japonsku hrál. Řekl bych, že moje výkony jsou stabilní, takže určitě nějaká spokojenost je i tam. Ale vždycky se dá na něčem víc zapracovat a něco zlepšit.

Patrik Auda v japonské lize ještě v dresu Jokohamy
Foto: Profimedia

Vyhlídky pro národní tým i podpora omlazeného Brna v play-off

Jedním z témat je i národní tým. Mluvil jste již s novým koučem Diegem Ocampem o své roli v reprezentačním týmu?
S trenérem Ocampem jsem se viděl loni v létě, když s národním týmem hráli přátelská utkání v Brně. Bylo to spíš takové poznávací setkání, než že bychom se přímo bavili o budoucnosti nebo o nějaké roli v týmu. Ale už v létě jsem mu vlastně říkal, že letos bohužel budu nejspíš chybět na únorovém kvalifikačním okně, protože druhá japonská liga nemá reprezentační přestávku. Co bude dál, to zatím nedokážu říct.

V české lize vrcholí nadstavbové skupiny a blíží se play-off. Stíháte sledovat i tuzemskou Kooperativa NBL, především pak svoje rodné Brno? Líbí se vám, jakou práci s relativně mladým týmem odvádí kouč Martin Vaněk?
Určitě sleduju. Jak výsledky v KNBL, tak hlavně tedy i hru Brna. Kvůli velkému časovému rozdílu úplně nestíhám koukat na zápasy, ale myslím, že jeden nebo dva jsem letos viděl. Jeden z nich byl zrovna před necelými dvěma týdny doma proti Nymburku. Řekl bych, že na to, jak má letos Brno mladý tým, se pro ně sezona vyvíjí dobře a určitě jim budu držet palce v play-off. Když budou hrát ještě po tom, co se vrátím po své sezoně z Japonska, určitě bych se rád šel podívat na některý zápas osobně.

Foto: Profimedia