Legenda Dražen Petrovič
Dražen Petrovič, legenda chorvatského basketbalu, by včera oslavila 55. narozeniny. Pojďme zavzpomínat na úspěchy tohoto ostrostřelce, jehož život tragicky ukončila v 28 letech dopravní nehoda.
Dražen Petrovič se narodil 22. října 1964 v Šibeniku v chorvatské Dalmácii. Byl bratrancem (z druhého kolena) vynikajícího srbského basketbalisty Dejana Bodirogy. Jeho starší bratr Alexandr byl rovněž nadějným hráčem, a tak vše napovídalo, že se bude i Dražen prohánět pod bezednými koši. Když mu bylo třináct, začal nastupovat za tým BC Šibenik, s nímž začal později slavit první úspěchy. Účast v Radivoj Korać Cup byla jen předzvěstí obrovského výkonnostního růstu mladého hráče.
V roce 1984 Petrovič přestoupil do Cibony Zagreb, posunul ve svých 19 letech do kvalitnějšího týmu, kde v té době působil už jeho bratr. V Ciboně vydržel až do roku 1988, kdy začal hájit barvy španělského giganta Realu Madrid. S Cibonou hned v prvním roce vyhrál jak jugoslávskou ligu, tak i národní pohár.
V sezoně 87-88 Cibona porazila slavný Real Madrid a Dražen přispěl k vítězství málo vídanými 36 body a možná i tímto výkonem z říše snů si pomohl k angažmá ve španělské metropoli. V tomto i následujícím roce získala Cibona titul v evropském poháru (dnešní Euroliga). Kromě toho Cibona zvítězila v znova v domácí lize a přidala triumf v poháru vítězů poháru nad italským Pesarem.
Petrovičův průměr bodů na zápas se za 4 léta strávené v Záhřebu zastavil na fantastickém čísle 37,7 v lize (resp. 33,8 v evropských pohárech!). Taková čísla vypadají dnes naprosto nepředstavitelně. Výčet Draženových úspěchů a čísel je obrovský a stěží uvěřitelný.
Mladý basketbalista nakonec odolal vábení zámořských velkoklubů, a nakonec odešel na sezonu do Realu, bylo mu pouhých 24 let. V královském klubu získal v jediné sezoně Dražen národní pohár nad odvěkým rivalem Barcelonou, ovšem v ligovém finále Realu Katalánci vše vrátili i s úroky a ligu opanovala Barcelona.
Vzhůru za moře!
Poté už Dražena nic nezastavilo a odebral se zkusit štěstí do NBA. S vizitkou nejlepšího evropského basketbalisty se upsal Portlandu Trail Blazers. První sezonu se v týmu trápil a vysvobozením pro něj byl až odchod do New Jersey v roce 1991.
V Nets se setkal v jednom týmu s velkými talenty jako byli Kenny Anderson a Derrick Coleman. Jeho první celá sezona (91-92) za Nets byla vynikající: „Petro“, jak mu v USA říkali, nechyběl v žádném zápase sezony, odehrál v průměru 37 minut v každém zápase a zaznamenal 20,6 bodu. Střelbu z pole měl na fantastických 51%! Nets po 6 letech konečně proklouzli do play off. V následující sezoně byla jeho čísla ještě lepší. S průměrem 22,3 body na zápas byl 11. v celé NBA. Pro NBA rostla nová hvězda…
Osudná nehoda
V patnácti Dražen získal při startu na šampionátu U-18 s Jugoslávií bronz. V seniorské reprezentaci dosáhl postupně řady cenných kovů, z nichž vyjmenujeme zejména zlato z ME 1989 (na domácí půdě) a MS 1990. Kromě těchto zlatých se Jugoslávci (resp. Chorvaté) radovali ještě ze dvou stříbrných a třech bronzových medailí. U toho všeho byl Dražen Petrović.
Ovšem Draženovo štěstí, i radost, kterou svou hrou rozdával všem kolem, měla brzy skončit. Psal se 7. červen 1993. To datum je dodnes zapsané černou barvou v srdcích všech basketbalových příznivců. Dražen cestoval z kvalifikačního duelu proti Slovinsku.
Petrovič jel se svou přítelkyní Klarou Szalantzyovou – německou modelkou a basketbalistkou, a také s Tureckou basketbalistkou Hilal Edebalovou v osobním autě. Byli někde u Ingolstadtu a Dražen právě spal. Mezitím řídící Klara nezvládla řízení na kluzké vozovce a narazila do kamionu, jenž se několik okamžiků předtím naboural a zatarasil tak téměř celé tři pruhy dálnice. Klara a Dražen byli na místě po smrti, Hilal se ze zranění později zotavila…
Aréna Cibony se ještě v říjnu téhož roku na jeho počest přejmenovala na Stadion Dražena Petroviče, taky náměstí v Záhřebu nese jeho jméno. V roce 1995 vyhrál Wimbledon Goran Ivaniševič, Draženův velký přítel a vítězství věnoval zesnulému. Draženovi se in memoriam dostala další pocta: byl uveden do basketbalové síně slávy. 7.6.2006 bylo v Záhřebu otevřeno muzeum Dražena Petroviče.