Bez obrany to nejde, aneb proč repre U20 sestoupila?

V neděli v Podgorici skončil Eurobasket U20. Titul brali mladí Španělé před Litevci, tedy oba soupeři z ”české” základní skupiny si zahráli finále. Lvi pohříchu přes osmifinále nepřešli, byť zápas s domácími měli slušně rozehraný. Katastrofa však přišla v sobotu, kdy svěřenci kouče Pivody vyhořeli s Portugalci a sestoupili do divize B. Pojďme se za šampionátem ohlédnout.

Začnu tím nejpodstatnějším. Obranou. 82 inkasovaných bodů v této věkové kategorii je zkrátka přespříliš. Někdo by mohl namítnout, že průměr ”kazí” 108 bodů od (do té doby v základní skupině matné) později stříbrné Litvy. Dobrá. Ale 82 bodů a porážka o 16 v klíčovém duelu s Portugalci pěkně průměr ilustruje. Přitom to byli právě Portugalci, kteří na ME 2019 divize B naše porazili ve finále a postoupili společně o úroveň výše. Soupeř to byl v zápase ”o sestup” rozhodně hratelnější, než Poláci.

Hra našeho mužstva přitom v prvních dvou zápasech základní skupiny nebyla špatná. Proti Ukrajincům jsme splnili roli favorita (byť v prodloužení), ovšem nevyvarovali jsme se hluché pětiminutovky na konci třetí a začátku čtvrté periody. Pak tým v sobě dokázal nají sílu a ze stavu 60-66 ještě vyrovnal a v prodloužení soupeře dorazil. Přesto už v prvním zápase bylo patrné, že se Čechům bránit příliš nechce a spoléhají na útočná esa v čele s Hanzlíkem, Švecem či Bálintem. Proti hvězdným Španělům jsme sice výsledkově neměli moc šancí, ale i porážka o 17 bodů nebyla vyloženě špatná. Zvláště na druhé a čtvrté čtvrtině, pokud to týmu padalo, relativně šlo stavět.

Nešťastné osmifinále

O posledním utkání ve skupině se nemá moc cenu rozepisovat. Litva po dvou porážkách zabrala a s vysokou úspěšností trestala každé zaváhání Lvů v obraně (a že jich bylo!). 15 trojek a výsledek o dvě třídy 108-66 hovoří sám za sebe. Osmifinálový zápas s domácími Černohorci měl ukázat, co v Pivodově týmu vlastně je. Zda nálož od Litvy byla náhodná, nebo Čechům nezbyde, než hrát o holé přežití v elitní divizi. A mnohé experty náš tým proti Černé Hoře mile překvapil. Tím spíš, že na začátku poslední čtvrtiny vedl o sedm bodů.

Černá Hora ale přitlačila v obraně a minutu před koncem vyrovnala na 73-73. V posledních třech minutách naši hráli do plných a bylo vidět, že místy opravdu netuší, co mají hrát. Jakoby se hráči báli (kromě Bálinta) vzít odpovědnost na sebe. Po těžké trojce Vučeljiče si trenér Pivoda vyžádal oddechový čas, avšak jeho plány velice záhy naboural Hanzlík, jenž nezpracoval prudkou Bálintovu přihrávku. 23 sekund před koncem poslední čtvrtiny už museli Lvi faulovat a domácí hnaní bouřící halou už pomocí šestek těsný náskok udrželi. Však jen Bůh ví, co by se dělo, kdyby Mička s Hustákem získali neutrální míč v útoku 47 sekund před koncem. Buď jak buď na Čechy zbyly souboje o 9.-16. místo.

Na úvod spodní poloviny pavouka o umístění čekali naše kluky favorizovaní Italové. A i s nimi Lvi dokázali odehrát vyrovnanou partii. Všudybýlek Bálint trefil 13.6 sekundy před koncem přetěžkou trojku (in your face) na 70-71 a po italské ztrátě jsme měli možnost posledního útoku. Rylich však svou střelu poslal pouze do přední obroučky, takže Lvům znovu zbyly jen oči pro pláč. Mentálně se ale museli zvednout, protože v sobotu je už čekal duel o bytí a nebytí s Portugalskem.

(Ne)Zvládnout klíčový zápas

Jeden klíčový duel s Černou Horou Pivodův tým z pozice outsidera těsně nezvládl, proti Portugalsku nicméně měl být mírným favoritem. Prognózy ale vzaly za své již po první části, po níž Češi prohrávali 10-23. U všeho byli později, Portugalci hráli s daleko větší energií a dvojciferný náskok si drželi až do konce. Lvům srazila vaz střelba z dva body (30%), portugalských 23 útočných doskoků, jakož i propastných o 22 střel soupeře více! Na body z vymezeného území jsme prohráli propastně 18-48 (celkově 66-82) a kvůli tomuto utkání bohužel “po zásluze” sestoupili do B divize. Závěrečná výhra nad Ukrajinou 80-61 už byla pouze labutí písní.

Mistrovství Evropy U20 ukázalo několik věcí. Zaprvé, že bez důsledné obrany se prostě neobejdete. Rozhodně ne v kombinaci s průměrnými 15 ztrátami a jen 41% úspěšností střelby z pole. Zadruhé, že NBL (potažmo první liga) na tom opravdu je kvalitativně rok od roku hůř. Ono v mezinárodním měřítku opravdu nestačí, že kralujete mezi dospělými v “národce”, nebo že máte 15 minut na utkání v NBL. Zatřetí – kouči Pivoda a jeho tým mohl nekteré situace pomoci hráčům vyřešit jinak. Alespoň jedna ztracená vyrovnaná koncovka a mentální (a možná i fyzická) nepřipravenost na zápas s Portugalskem jde za realizačním týmem. A pozitivní zpráva na závěr. Jan Mička se vešel do elitní desítky nejlepších doskakovačů šampionátu s 8.3 doskoky za průměrných 24 minut na place.