Tim Duncan: Tichá legenda
25. dubna 1976 přišel v roce na amerických Panenských ostrovech na svět Tim Duncan, muž, který se zapsal do dějin NBA. A to jak svými výkony, tak klubovou věrností i originálním stylem hry – pro mnohé nudným, avšak nesmírně účelným. Ano, řeč je o Timu Duncanovi, jenž je mnohými považován za nejlepšího hráče na pozici 4 (power forward) v dějinách basketbalu. Pojďme si připomenout kariéru muže, který byl nedávno uveden do Síně slávy NBA a to právě v den jeho 44.narozenin.
Již jako malý se Tim věnoval sportu. V mládí tíhnul zejména k plavání, avšak v jeho devíti letech zničil hurikán plavecký bazén, v němž malý Tim trénoval a on se rozhodl zkusit své štěstí v basketbale. Už na střední škole St. Dunstan’s Episcopal na rodných ostrovech ve městě Saint Croix vynikal. Po přechodu do USA na univerzitu Wake Forest se stal skutečnou hvězdou NCAA. Během studií na vysoké mu zemřela matka. Na smrtelné posteli jí slíbil, že nejprve ukončí studia a až pak půjde do NBA. K tomu i to, že se stane hvězdným hráčem. Předpovídala se mu totiž vysoká pozice v draftu a zářivá kariéra.
Vstup na velké jeviště
Na vstupním draftu NBA v roce 1997 v Charlotte si jej celek San Antonio Spurs vybral hned jako prvního, tedy coby jedničku draftu. Od těchto hráčů se očekává, že budou týmovými tahouny a budou mít hvězdné kariéry. Pro Duncana to byla osudová volba, protože v Texasu strávil celou hráčskou kariéru. Předpoklady potvrdil hned při své první sezoně mezi profesionály, když získal ceněnou NBA Rookie of the year award (Nováček roku). Dveře k zářivé budoucnosti byly otevřeny.
V kádru Spurs se Tim spřátelil a sehrál s jejich největší hvězdou – Davidem Robinsonem, zvaným Admirál. Společně se jim začalo říkat – dvě věže (two towers). Jejich souhra přinesla San Antoniu v sezoně 1998/99 (zkrácené stávkou hráčů) první titul šampiona. Sám Duncan navíc získal první cenu MVP finálové série, v níž Spurs porazili 4:1 na zápasy New York Knicks.
Na vrcholu
Další úspěch na sebe nenechal čekat dlouho. Duncan postupně přebíral otěže hlavní hvězdy týmu po Robinsonovi, který už netrávil na palubovce tolik času. V roce 2003 se Spurs opět probili do finále proti New Jersey Nets. V této sérii tým okolo Kidda, Martina, Mutomba či Jeffersona porazili 4:2 a získali svůj druhý titul. A to ještě nikdo netušil, že začala dynastie Spurs v lichých letopočtech.
Za dva roky, tedy v roce 2005 Spurs už bez Robinsona, jenž ukončil kariéru, získali třetí prsten pro vítěze. Tentokrát zdolali v sedmi zápasech obhájce Detroit Pistons v kádru s esy jako Billups, Hamilton, Wallace aj. Duncan získal ve třetím finále třetí cenu pro MVP finálové série. V letech 2002 a 2003 navíc k tomu získal trofej ze všech nejcennější – tu pro nejužitečnějšího hráče celé NBA. V dalším lichém roce – 2007 – hráli Spurs zase finále, tentokráte byl jejich soupeřem Cleveland, stojící na výkonech mladé superstar LeBrona Jamese. Zkušení Spurs vedení triem Duncan – Parker – Ginobili nedali Cavs šanci a ve “sweepu” je přejeli 4:0. Tim tak získal již čtvrtou trofej šampiona NBA. Cenu pro MVP finále tentokrát dostal Francouz Tony Parker.
Reprezentace a fiasko v Athénách
Jediný aspekt kariéry, v němž nedosáhl na absolutní vrchol je mezinárodní basketbal. Duncan byl součástí mládežnických týmů USA na Hrách dobré naděje v roce 1994 v Petrohradě (bronz) a letní univerziádě v Japonsku 1995 (zlato). Na seniorské úrovni má dvě zlaté z kontinenálních šampionátů Ameriky – 1999 a 2003 (oba v San Juan, Portoriko). Byl součástí amerického Dream Teamu na hrách v Aténách 2004, kde měl tým dovézt na vrchol spolu s Allanem Iversonem. Nicméně Američané turnaj nezvládli, prohráli s Portorikem, Litvou a Argentinou a nakonec byli rádi za bronz. Po hrách oficiálně ukončil mezinárodní kariéru.
Souboje s Heat o titul
Po několika letech zklamání a brzkých vypadnutí, se Spurs v roce 2013 opět dostali do finále. V něm narazili na obhájce titulu – Miami Heat, vedené triem superhvězd LeBron James – Dwyane Wade – Chris Bosh. Strhující finále plné zvratů dospělo do sedmého zápasu na Floridě. V poslední minutě čtvrté čtvrtiny za stavu 88:90 z pohledu Spurs neproměnil Duncan otevřenou střelu a Heat z protiakce zápas rozhodli a titul obhájili. Ve druhém souboji Duncan vs. James tedy bylo srovnáno.
Zřejmě osud chtěl tomu, že se stejní soupeři dostali do finále i o rok později. Zde ale San Antonio využilo zranění Jamese v prvním zápase a sérii opanovalo konečným skóre 4:1. Tim Duncan získal svůj pátý prsten šampiona NBA a vyrovnal se tak (nedávno tragicky zesnulému) Kobemu Bryantovi.
Konec kariéry
Po této sezoně se začal projevovat jeho věk a jeho výkony i hrací čas začaly klesat. Ročník 2015/16 se stal jeho poslední. Konec kariéry oznámil po vypadnutí v druhém kole play-off proti Oklahoma City Thunder ve věku 40 let. Do sportovního důchodu odešel jako klubová ikona a legenda NBA.
Za celou kariéru si udržel průměry 19.0 bodů, 10.8 doskoku a 3.0 asistence na zápas. Drží dosud platný rekord v počtu bloků v historii play-off a stejný rekord v historii All-Star Game. Do zápasu hvězd byl 15× nominován, z toho 11× jako startující hráč. Má cenu MVP utkání hvězd z roku 2000 (společně se Shaqem). Celkem desetkrát byl v prvním týmu NBA, třikrát ve druhém a dvakrát ve třetím. V obraném týmu se osmkrát objevil v prvním a sedmkrát ve druhém. Navíc byl v týmu nováčků a jeho číslo 21, které nosil celou kariéru vyřadila jak univerzita Wake Forest, tak San Antonio Spurs.
Z hráče trenérem
V roce 2019 přijal Duncan nabídku Gregga Popoviche k tomu, aby se stal jedním z jeho asistentů. Přidal se k trenérskému týmu Spurs po bok bývalého spoluhráče Ime Udoky a bývalé skvělé hráčky Becky Hammonové. Letos byl spolu s jinými (mj. s Kobem) uveden do basketbalové síně slávy NBA.
Tim Duncan je rozvedený. S manželkou Amy se vzali v roce 2001 a rozvedli 2017. Má s ní celkem tři děti. Jeho sestra Tricia získala v plavání na LOH v Soulu 1988 bronzovou medaili. Má ještě jednu sestru jménem Cheryl. V soukromí je velice tichý, klidný a přátelský. V souvislosti s rozvodem manželství spekulovali američtí novináři o jeho údajné bisexualitě. Založil nadaci Tima Duncana, která pomáhá dětem, které postihla přírodní pohroma. Přiznává, že se bojí výšek a žraloků. Doma má velkou sbírku mečů včetně samurajského meče z Japonska.